Jedno, dvě nebo více dětí?

Datum článku: 13. 8. 2014

Otázka počtu potomků v rodině je stále diskutované téma. Proč většinou tatínkové nechtějí další děti? A čím argumentují?

Jedno, dvě nebo více dětí?

Rozhodnutí o počtu dětí patří v každém partnerském svazku mezi klíčové

Jednotnost názorů muže a ženy v tomto směru je jednou z rozhodujících.Rodinní terapeuti upozorňují na to, že pokud partneři nemají v této otázce jasno, snadno je možné, že jednou to bude jedna z příčin jejich dlouhotrvajících sporů. V stopnutím "populačního boomu" hraje roli řada faktorů - region, věk partnerů, jejich zdravotní stav, původ (z jakých rodin sami vyšli ...) atd.. To vše má v současných rodinách mnohem větší váhu než kdysi. Sem se počítají i peníze.

Peníze byly a jsou problém ...

Zajímavé je, že většina rodin u nás pokládá momentálně za ideální, co se týče počtu, dvě děti. Doba jedináčků pomalu ustupuje, moderní je páreček - chlapec a holčička. Tři, čtyři, pět dětí ... jsou na pokraji zájmu. Psychologové, specializující se na rodinu, říkají, že jedno dítě uspokojí pud rodičovství, dvě naplní přání dát prvnímu sourozence, ale třetí dítě je zlomové - jeho příchodem se rodina stává početnou. Dále to platí pro čtvrtého, pátého potomka ...
Ještě za časů našich babiček však bylo právě třetí a každé další dítě důkazem plodnosti páru a požehnání rodiny. Dvě děti se ani nepočítaly ... Momentálně je situace zcela jiná. Dítě s pořadovým číslem 3, 4, 5 se v našich končinách přijímá s předsudky - jako "záruka" především finančního sestupu rodiny. Dokonce jsou případy, kdy právě při očekávání třetího či čtvrtého potomka manželské páry zvažují interrupci. Ačkoli předtím již přijaly dvě či jedno dítě ... Svou roli hraje i veřejné mínění. Jistá maminka to výstižně popsala: "Když čekáte první dítě, všichni kolem vám to přejí. Druhé dítě se bere do páru. A to další, mnozí jen kroutí hlavami a ptají se vás, zda si na něj troufáte v dnešní době ... 

Radost "na stará kolena"

Hal Chadwick, jeden z hlavních hrdinů knihy Rodinné pouto autorky Marcie Willettová při pohledu na své dvě děti říká: "Mělo by být mnohem těžší zplodit děti. Dospělí by měli podstoupit nějakou zkoušku, při níž by dokázali, že jsou na to připraveni. K ničemu jinému, co má podobný dalekosáhlý význam, nepřistupuje tak lhostejně ... " Mnoho žen toužících po dalším dítěti potvrdí, že jejich touha ztroskotává na partnerově odmítáni. bylo kdysi ... Ženy zmáhá po mateřství touha, muži více jednají racionálně. Co když se něco stane a neužívají svou rodinu? Co když přijdu o práci? Co když mne nebo manželku zradí zdraví ...? Dnes si spousta rodin umí představit, že zůstane pouze u dvou dětí. A když vidí množství rodičů, kteří své potomky nezvládají, říká si, že raději méně dětí, ale dobře vychovaných, než celé hejno, které mi přerůstá přes hlavu ... 

Společné rozhodnutí

Názor - "čím více dětí v rodině, tím lépe" dnes už obstojí jen stěží. Každý pár nese rozhodnutí o počtu dětí s sebou po celý život. Nicméně je dobré, pokud je to společné rozhodnutí obou partnerů. Jen tak se mohou vyhnout některým rizikům, které s tím souvisejí, např.. přílišná dominanci muže, který rozhodl žena se musela přizpůsobit, nebo i opačnému řešení - když si žena další dítě prostě vynutila. Ale nemusí to vždy tak být pokaždé.