Jak zachovat klid, když dítě zlobí?
Proč jsou děti drzé? Trhání ramenem, protáčení očí, permanentní konfrontace a neutuchající námitky odrůstajících dětí dokáží u mnoha rodičů vyvolat infarktové stavy . Rodič se nesmí nechat dítětem vyprovokovat.
Proč jsou vlastně děti drzé?
Neboť se snaží prosadit svou osobnost a zjistit, pokud sahají hranice jejich svobody. Ale existují i další důvody, které odborníci rozdělili do čtyř kategorií:
1. Dítě je drzé, neboť cítí potřebu upozornit na svou existenci.
2. Dítě je drzé, neboť testuje svou schopnost ubránit se.
3. Dítě je drzé, neboť chce dominovat v dětském kolektivu i v rodině, nebo si kompenzuje nevýhodnou pozici v jednom z těchto sociálních prostor.
4. Dítě je drzé, neboť je dezorientované, zklamané a potřebuje získat pocit moci.
Sebeprosazováním dítěte je podle psychologů naprosto normální jev,
ale nesmí přesáhnout jistou hranici. V případě, že s dítětem nemůžete racionálně komunikovat, dítě bez mrknutí oka ignoruje vaše rozhodnutí nebo používá urážlivá slova, je hranice tolerance výrazně překročena a měli byste se o jeho chování poradit s dětským psychologem. Pokud se však dítě za tuto hranici ještě nedostalo, ale jeho projevy a reakce vám dokážou zrychlit tep natolik, že by to zaujalo i kardiologa, udělejte následující:• Zamyslete se nad svým vlastním chováním.• Respektujte city a názory svého dítěte a chovejte se k němu s přiměřenou úctou.• Neshazujte ho a nepomlouvejte ho před dítětem své příbuzné známé, sousedky nebo jeho kamarády.• Nepoužívejte před dítětem nevhodné výrazy a přirovnání.• Dávejte svému dítěti dostatek pozitivní motivace a veďte s ním zdvořilou konverzaci.• Nepoužívejte věty typu "chceš vidět, jak ti jednu vylepím?", raději se vyjadřujete způsobem "děkuji, že to chápeš".
Každý rodič by si měl totiž uvědomit,
že dítě, které ho přivádí do stavu zuřivosti, je především "výrazem" jeho genetického vkladu a rodinné výchovy. A odtud je potřeba začít.
Rozlišujte odmlouvání a drzost
Nepotlačuje přirozené emoce svého dítěte, jeho názory a potřeby? Pokud dítě může-přiměřeně pozici dítěte-prosazovat svou vůli, při správném vedení obvykle akceptuje, že všechno má svá pravidla. Prohlášení typu "nenávidím fazole" není nutné pokládat za drzost a neúctu. Reagujte příkladně. Nenechte se dítětem vyvést smíry (velmi často jde právě o to)! Stručně a v duchu prvoplánové logiky dítěti vysvětlete, co se vám nelíbí. Nevyjadřujte se neurčitým způsobem a nepoužívejte plané hrozby typu "ještě jednou něco takového řekneš a uvidíš!", ale řekněte raději "povídej tak, abychom ti rozuměli, děkuji ".
Snažte se být chápaví
I děti mají svůj citový život, prožívají zklamání, prohry, frustrace. Sporadické výbuchy zlosti u dítěte není třeba dramatizovat, stačí dítěti vysvětlit, že jste z jeho nevhodného chování velmi smutní, protože máte obavy, že se mu stalo něco špatného. Někdy stačí dítě jen ujistit, že vám může důvěřovat a může se na vás vždy spolehnout. Svým vstřícným chováním mu vlastně „vyrazíte zbraň „.
Nevyhrožujte se a zbytečně netrestejte
K typickým "rodičovským přešlapů" patří prázdná slova ("toto litovat!") A nesmyslné tresty, které dítěti odpírají smysluplné činnosti, v rámci kterých získává duševní rovnováhu, sebejistotu a vnitřní klid. Jinými slovy: nedělejte ze sebe nepřítele, pouze dítěti připomeňte, že ačkoli je zlost normální věc, pokud chce člověk žít v civilizované společnosti, musí se umět ovládat a pokud to neudělá, čeká ho trest. Tímto způsobem dáte dítěti druhou šanci.
Zachovejte chladnou hlavu
Vysvětlete dítěti, že u vás nenajde partnera na hádky. V konfliktní situaci počítejte alespoň do dvacet a také dítěti dejte čas a prostor na uklidnění. Pak žádejte vysvětlení jeho nepřiměřeného chování a projevte ochotu pochopit jeho problém.