Jak krmit kojence, když už kojení nestačí?

Datum článku: 9. 7. 2013

Stravování kojenců nově! Babičky a prababičky dávaly často už čtyřměsíčním miminkům ochutnat z různých jídel – ocumlat chlebovou kůrku, kousek knedlíku. Pediatři a gastroenterologové se později těchto praktik hrozili. Ve století stoupajících alergií byla vypracována přesná doporučení v zavádění pevných příkrmů pro kojence. Tato posloupnost má ochránit dítě od časného kontaktu s alergenem. I těhotné či kojící ženy vyloučily z tohoto důvodu ze svého jídelníčku některé potraviny. Pokles ve výskytu alergických onemocnění však nenastal a dnes se některé striktní názory zase trochu změnily.

Jak krmit kojence, když už kojení nestačí?

Výskyt různých druhů alergií stále stoupá

Konkrétně potravinová alergie kojenců je často prvním projevem tzv. alergického pochodu s následným rozvojem dalších alergických onemocnění jako atopický ekzém, alergická rýma, astma. Problém s tolerancí různých druhů potravin se může projevit už v průběhu prvních měsíců života. Potravinová alergie se vyskytuje u 6-8% dětí do tří let života a nejčastěji jde o alergii na mléko, vajíčka, mouku, sóju a arašídy, méně na jiné druhy oříšků a ryby.

Rybičky pro maminky

Ve snaze uchránit ještě nenarozené dítě před vznikem alergie, se ještě donedávna budoucím maminkám doporučovalo vyloučit z jídelního lístku některé rizikové potraviny. Ze svého jídelníčku měly vyřadit jižní ovoce (pomeranče, citrony, kiwi), rajčata, papriku, sóju, oříšky a mořské ryby v druhé polovině těhotenství a během prvního roku kojení. Dnes se dieta doporučuje pouze u matek s alergií na potraviny. Strava bohatá na ovoce, zeleninu, ryby a rostlinné tuky v graviditě snižuje riziko vývoje alergie budoucího dítěte. Dosavadní doporučení alergologických společností doporučovali kromě zmíněných ryb či arašídů vyhnout se v těhotenství dokonce i konzumaci vajíček, neoficiálně se mluvilo dokonce o kravském mléce.

Z výsledků současných studií vyplývá,

že taková omezující dieta u budoucí či kojící matky neovlivňuje výskyt alergických onemocnění. Samozřejmostí by však nadále mělo být to, aby budoucí a kojící maminka nekouřila a nepila alkohol.  Podtrženo a shrnuto "těhulka" která sama nemá problém s konkrétními potravinami (alergické projevy obvykle ve formě bolestí břicha, průjmy, projevů na kůži), může jíst všechno. Konzumace ryb se dokonce doporučuje doslova "všemi deseti", protože rybí tuk obsahuje prospěšné omega-3 nenasycené kyseliny, konkrétně DHA . Tu potřebuje plod během celého nitroděložního vývoje a zejména dítě po narození. Obsahují ji i mnohé doplňky výživy pro těhotné a kojící ženy a samozřejmě nejpřirozenější je přijímat ji v potravě.

Pokles alergií nenastal

Od 80. let 20. století až do současnosti převládal názor, že vyhýbání se potravinovým alergenům během těhotenství, kojení a jejich pozdější zavádění do jídelníčku dětí sníží riziko vývoje potravinové alergie. O doporučení tohoto druhu se opíralo i množství studií, v konečném důsledku však nezaznamenali předpokládaný pokles ve výskytu alergických onemocnění. Naopak, období vrcholu posledních dvou desetiletí v západních zemích potravinová přecitlivělost stoupla a s ní i počet umístění v nemocnici z důvodu anafylaxe (život ohrožující alergické reakce) způsobené potravinami.

Nové potraviny zavádět pod ochranou kojení

Nejpřirozenější výživou pro kojence je mateřské mléko. Má unikátní nutriční vlastnosti z hlediska svého složení, o kterých by se dal napsat samostatný materiál. Důležité jsou však jeho vlastnosti imunologické a ochrana před rozvojem zmíněných alergických onemocnění. Na souboru 2 200 dětí se dokázalo snížení výskytu astmatu u kojených dětí Ø30-40%. Jiná studie dokázala snížení výskytu astmatu v 6. roce života o jednu třetinu, pokud byly kojeny více než čtyři měsíce.

Otázkou zůstává, jak dlouho kojit výlučně, to znamená bez přikrmování

Dosud se rozhodně doporučovalo plně kojit až do ukončeného 6. měsíce věku dítěte, až pak se začínalo s příkrmem. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje nadále. Pozdější zavádění tuhé stravy po 4 . - 6. měsíci však nemělo preventivní efekt ve vývoji astmatu, alergické rýmy či potravinové alergie. Doporučuje se zavést dítěti tuhou stravu po 17. týdnu života a ne později než v 26. týdnu života. Období vrcholu mezi 4. - 6. měsícem života je podle vědců existuje tzv. toleranční okno. Zjednodušeně řečeno, organismus dítěte, jisté specializované buňky v jeho trávicím traktu, se právě v tomto období dokáží seznámit s novými potravinami, zvyknout si na ně, nevybudovat si vůči nim alergickou reakci a v budoucnosti je tolerovat. Později roli zmíněných specializovaných buněk přeberou jiné druhy buněk, které jsou právě zodpovědné za vznik alergií. Optimální je, pokud během zavádění příkrmů matka dítě ještě kojí! Týká se to především lepku, který se původně dítěti doporučovalo zavádět až po ukončeném 7. měsíc v rámci předcházení vzniku celiakie (doživotní nesnášenlivost lepku). V této době však již mnoho maminek své dítě odstavilo od prsu. Víme, že lepek obsahují především obiloviny (pšenice, žito, ječmen). Dnes se názor změnil především v tom smyslu, že malé množství lepku se může začít zavádět během současného kojení mezi 4. -7. měsícem života dítěte. Pokud dáme 4 měsíčnímu dítěti například ocucat kůrku z chleba, dochází vlastně k jakési hyposenzibilizaci, což je vlastně princip léčby alergie-podávání malých dávek alergenu, na které si organismus postupně zvykne.

Komu hypoalergenní mléka

Otázkou zůstává, jaké umělé mléko je vhodné pro kojence ve zvýšeném riziku vzniku alergie, které z různých důvodů matka nemůže kojit. Mluvíme o tzv. pozitivní rodinné anamnéze, když rodič nebo sourozenec dítěte trpí alergickým onemocněním. Co se týče umělé výživy, velká reklama se dělá tzv. hypoalergenním formulím. Úloha hypoalergenních mlék spočívá ve snížení alergicity všech složek mléčné bílkoviny. To se dosáhne štěpením bílkovin kravského mléka na níže bílkovinné řetězce. Je však třeba zdůraznit, že u dětí, které nejsou v riziku alergie (rodič ani sourozenec nemá alergii), neexistuje důkaz o efektu používání takových hypoalergenních mlék v prevenci potenciálního vzniku nějakého alergického onemocnění. V případě dětí, které mají prvního příbuzného s alergií, má smysl podávat hypoalergenní mléko do věku 4. měsíce. Samozřejmě, ideální je však takové dítě kojit.

Zcela jiná situace nastává v případě dětí, které mají projevy alergie a matka je nemůže kojit,

tam už hypoalergenní mléka nestačí a používají se speciální mléka. Doposud však pediatři a alergologové doporučovali a mnozí i nadále doporučují matkám, které přestaly kojit své dítě s rizikem alergie, aby mu začali podávat hypoalergenní mléko i přesto, že jde o kojence ve věku 7-10 měsíců. V takovém věku však už dítě jí neupravenou bílkovinu kravského mléka i jiné formě, např. v podobě jogurtu. Takže začínat s hypoalergenním mlékem v tomto věku je už zbytečné. Asi chvíli potrvá, než si na tyto nové názory zvyknou a přijmou je lékaři i rodiče. Ale je to vývoj, kterému čelíme ve všech oblastech života, tedy i v medicíně.