Broušení parket - záruka kvalitní údržby

Datum článku: 27. 6. 2014

Mnoho uživatelů dřevěných parket si myslí, že zárukou úspěchu při broušení parket je používat kvalitní povrchové úpravy. Není to pravda. Velmi důležité je i broušení parket. Jednoduše, je jen jedna cesta jak dosáhnout dobré výsledky: důkladně vybrousit podlahu a použít povrchovou úpravu špičkové kvality. Někdy se stává, že problém uvidíte až po nanesení povrchové úpravy. Pak nemůžete jednoduše vybrousit jen chybná místa a lokálně je přelakovat. Bohužel, musíte vybrousit celou podlahu a nově nanést povrchovou úpravu. Broušení dřevěné podlahy je postupný proces.

Broušení parket - záruka kvalitní údržby

Doporučujeme minimálně tři stupně broušení:

  • hrubé broušení - jeho cílem je odstranit nečistotu, starý lak a různé stopy na dřevu, nejběžněji se v praxi začíná se zrnitostí 36 nebo 40; v mimořádných případech, tam kde je velmi nerovný povrch nebo jde o borovicovou podlahu natřenou starým lakem, možná budete potřebovat zrnitost 24 nebo dokonce 16
  • střední broušení - zrnitost 50 až 80, díky kterému se odstraní stopy hrubého broušení a začínající stopy
  • jemné broušení - se zrnitostí 120, s rozpouštědlovými laky můžete použít na konečné jemné broušení zrnitost 100 a stále dosáhnete ucelený vzhled povrchu, avšak u laků na vodní bázi by se mělo konečné broušení provádět se zrnitostí minimálně 120

Dlouhé rýhy

Pokud nejste dost pozorní, může se snadno stát, že přehlédnete po obroušení na povrchu dřeva rýhy. Na neštěstí se rýhy "v plné kráse" ukáží až po nanesení laku. Tento problém může vzniknout v důsledku použití špatného brusného materiálu se zrnem, které se snadno vylupuje. I když podlahu důkladně vysajete po každém stupni broušení, ne vždy odstraníte uvolněná zrna. Některé z nich zůstávají v trhlinách podlahy.Vibracemi brusky při dalším broušení povrchu se může stát, že zrna znovu odskočí a přilnou k spodní části kol brusky nebo k samotnému brusnému materiálu. Ostrá zrna z brusného materiálu mohou vypadnout z povrchu nekvalitního brusiva. Je třeba použít brusné materiály vyrobené pomocí velmi kvalitních lepidel, která drží zrna na podkladu, a tím minimalizují riziko tvorby rýh.

Zvlnění

Nejčastějším problémem, se kterým se setkávají parketáři, a který způsobuje i nejčastěji reklamace ze strany zákazníků je právě zvlnění, které se stává viditelným až po nanesení laku. Existuje několik možných příčin:

  • části podlahy se ohýbají nahoru a dolů při pohybu těžké brusky po podlaze
  • brusný materiál není dobře napínán na obvodu brusného válce pásové nebo válcové brusky
  • válec je špatně vyvážený
  • vibrace vnitřních částí brusky
  • papír není správně upnutý kolem válce a mírně odstává
  • prohnutý záhyb na pásu odírá podlahu

Pokud se podíváme na poslední z těchto příčin, dá se problému lehce vyhnout tím, že použijeme bezešvý pás pevně upevněn kolem válce. Takový problém totiž způsobuje i pás s hrubým spojem, který podlahu brousí jinak, než zbývající část pásu.

Změna barvy dřeva

Dřevo má svou přirozenou barvu. Po nanesení laku nebo oleje se barva dřeva mění. Způsob, jakým se podlaha brousí, ovlivňuje konečný odstín. Hrubější brusný materiál dělá povrch drsnějším. Lak nebo olej mají sklon pronikat hlouběji do dřeva než při použití jemného brusného materiálu, čímž se barva stává tmavší. Proto je důležité používat stejnou zrnitost pro hlavní plochy podlahy tak pro okraje a rohy.

Drsnost způsobená výrazným zvednutím vláken

Pokud správně brousíte a používáte na konečné broušení zrnitost 120 nebo jemnější, obvykle nedochází k žádným problémům. Pokud však použijete hrubší materiál než je zrnitost 120, lak má sklon hrubší pronikat do pórů dřeva a tím způsobit zvednutí vláken. Druhou příčinou, proč taková abnormalita vzniká, je množství laku, které použijete. Pokud nanesete na obroušené dřevo příliš mnoho laku, přichází do kontaktu s dřevěným vláknem více vody, čímž se mohou výrazně zvednout vlákna. Dodržujte proto doporučení výrobce. Vlákna se mohou zvednout i po nedostatečném proschnutí prvního nánosu laku. Kromě toho je třeba si uvědomit, že některé druhy dřevin více podléhají zdvihnutí vláken než jiné druhy. Obzvláště problematická je borovice.

Stopy po mezivýbrusu laku

Nejčastější příčinou tohoto druhu škrábanců je, pokud se parkety začnou brousit příliš brzy, kdy předchozí vrstva laku nestihla pořádně proschnout. Většina vody je sice již odpařena, ale odpařují se stále síťovací látky. Pokud začnete podlahu brousit v takovém stádiu, hrozí, že lak přilne na brusný materiál a poškrábe povrch. Jednoduchou možností, jak zjistit, zda je již lak dostatečně suchý na broušení, je dotknout se ho hřbetem ruky. Pokud cítíte, že je povrch studený, znamená to, že sušení stále probíhá a musíte ještě chvíli počkat. Proces sušení můžete urychlit cirkulací vzduchu.

Odlupování laku

Většina průmyslově lakovaných dřevěných podlah je vhodná na další přelakování, ale neplatí to o všech. U některých typů podlah lak nepřilne a nijak to neovlivníte ani důkladným broušením.Chcete-li znovu lakovat takové průmyslově lakované dřevěné podlahy, musíte zkontrolovat, zda lak skutečně přilne. Zkoušku proveďte na malé ploše. Pokud je test úspěšný, měli byste obrousit podlahu velmi opatrně a přednostně použít Scrad systém. Jako druhou alternativu můžete použít brusku s brusným kotoučem se zrnitostí 150, čímž se vyhnete poškození laku naneseného ve výrobním závodě. Nový nános laku nepřilne k podlaze, která byla voskovaná nebo se na ni použilo leštidlo. V takovém případě nemáte na výběr, pouze vše zbrousit až po dřevo.

Černé tečky

Tyto tečky způsobují drobné kovové částice nebo vypadlé zrna z brusného materiálu, které reagují s lakem. Proto je velmi důležité po broušení podlahu důkladně vysát. Tečky jsou ve skutečnosti větší než vypadlá zrna a jsou téměř černé bez ohledu na to, jakou měly původní barvu v brusném materiálu. Lak reaguje s kovem přítomným v brusivu a vytváří tmavou substanci, která vzápětí mění barvu dřeva v okolí zrna. Pokud se na takové místo podíváte pomocí zvětšovacího skla, můžete vidět zrno uvízlé uprostřed a obklopené barevným prstencem.Totéž se stane s drobnými kovovými částicemi. Tyto se mohou vytvářet při broušení škrabkou nebo při vybíhání brusného pásu na kovový chránič v brusce.