Duševní zdraví a pomyslná hranice, která ho dělí od úzkostných stavů a deprese

Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje duševní zdraví jako stav tělesné a duševní pohody, v němž jedinec uskutečňuje své schopnosti, dokáže se vyrovnat s běžnými stresy, dovede pracovat produktivně a úspěšně a dokáže být přínosem pro svou společnost.

duševní zdraví, lidé, deprese, psychologie, léky

Faktory duševního stavu

Duševní stav lidí je určován rozmanitostí faktorů jako rodina, škola, práce, sociální vztahy, vědecko technický pokrok, masmédia, náboženství, jakož i biologických (např. genetika, pohlaví) a individuálních (např. osobní zkušenosti, sebevýchova). Je těžké určit hranici, která dělí duševní zdraví a duševní poruchy. Kvalita života jednotlivce a jeho prožívání nám mohou pomoci tuto pomyslnou hranici vidět.

Kdo je duševně zdravý?

Ze širšího pohledu můžeme hovořit o duševně zdravém člověku pokud:

  • Má pozitivní postoj sam k sobě,
  • cítí se dobře ve společnosti jiných lidí,
  • dokáže zvládat překážky všedního dne,
  • umí se těšit i z drobných věcí,
  • umí překonat nepříznivé životní situace,
  • přiměřeně reaguje na všechny podněty,
  • umí řešit běžné i neočekávané úkoly,
  • umí prožívat uspokojení ze své činnosti.

Výkony a informace

V dnešní době jsme zahlcovaní informacemi a nároky na výkon jsou enormní. Tyto faktory začínají tlačit již nástupem do školy. Postupně se přidává tlak ekonomický, sociální. K tomu aby člověk mohl plnohodnotně fungovat a prožívat pozitivní kvalitu svého života je důležité mít - odpovídající rodinné zázemí a podporu nejbližšího okolí. Měl by mít vnější a vnitřní psychické zdroje, které mu pomáhají.

Co pomáhá?

Někdy nemůžeme ovlivnit vnější faktory (jako ztráta práce, finanční nejistota, tragické události apod.) Někdy se nepodaří v dostatečné míře ovlivnit například krizi v rodině, problémy na pracovišti. Můžeme ale dělat něco, co nám pomůže tyto problémy překonat. Například starat se o správnou životosprávou, dopřát si dostatek odpočinku, dovolit si věnovat se i svým zálibám, které nám přinášejí radost.

Je těžké určit hranici duševního zdraví a duševní nemoci

Člověk má schopnost přirozené seberegulace, kdy dokáže čerpat z vnitřních zdrojů a překonat problémy tak, aby to bylo pro něj nejvýhodnější. Seberegulace selhává, pokud začnou převažovat negativní příznaky - únava, výkyvy nálad, poruchy spánku, předrážděnost, podezíravost, úzkost, strach. Pokud začnou příznaky negativně ovlivňovat fungování v běžném soukromém a pracovním životě, je třeba se zamyslet, zda není načase vyhledat odbornou pomoc. Pokud bychom brali širší pohled, tak ne duševně zdravý je ten, kdo má diagnostikovanou duševní poruchu.

Pohled společnosti může ovlivnit rozhodnutí vyhledat odbornou pomoc

Ve společnosti stále dřímá v podvědomí, že jít k psychiatrovi je ostuda. Navzdory zlepšeným možnostem léčby a pozitivnímu vývoji v psychiatrické léčbě, lidé se špatným duševním zdravím nebo postižením nadále pociťují vyloučení ze společnosti, stigmatizací, diskriminací nebo nerespektování svých základních práv a důstojnosti, co zvyšuje jejich osobní utrpení. Může to být jeden z důvodů, proč se brání vyhledat odbornou pomoc - mají strach, že budou označení nálepkou. Ale ne každá porucha se však musí začít léčit farmakologicky. Na zmírnění příznaků je u některých forem poruch účinná psychoterapie - léčba psychologickými a psychoterapeutickými postupy.

Špatné duševní zdraví v Evropě

Nejrozšířenějšími duševními poruchami v EU jsou úzkostné poruchy a deprese. Odhaduje se, že 27 procent dospělých Evropanů zažilo jednu formu duševní poruchy jako deprese, úzkostné poruchy, neurózy, poruchy příjmu potravy. V současnosti umírá v Evropě ročně asi šedesát tisíc obyvatel na následky sebevražd. Je to více než úmrtí způsobené dopravními nehodami, vraždami nebo virem HIV. Duševní poruchy stojí EU asi 3-4% HDP, v důsledku ztráty produktivity.

Duševní poruchy a invalidita

Nikdy nevíme, kdy se zlomí ta pomyslná hranice, kdy my nebo náš blízký onemocní. Odtabuizování tématu psychických poruch, tolerance, informovanost a otevřenost mohou přispět k tomu, abychom se o vlastní duševní zdraví starali a jeho zhoršení nebrali na lehkou váhu. Toto onemocnění může vyústit často i do plné invalidity.

comments powered by Disqus


Podobné články


Co nás žene dopředu?

Hledáte smysl svého života? Připadá vám, že se hodně snažíte a výsledek není srovnatelný s ostatními? Ale to...
více...

Štěstí a pět kroků, které k němu vedou

Přejeme si štěstí, ale co to vlastně znamená? Pro někoho je štěstí vyhrát v loterii, pro jiného být zdravý...
více...

Sny umožnují žít život, který má smysl

Mít sny i ve zralém věku? A proč ne! Snění nemusí být podmíněné věkem, i když v mladším věku máme...
více...

Hodnoty určují směr našeho života, sestavme si je sami do abecedního žebříčku

Tak jako se malé děti učí abecedu, tak se jí můžeme naučit i my, dospělí. Ale nebude to obyčejná abeceda, ale...
více...

Únava jako příznak rakoviny se u mladých lidí často podceňuje

Rakovina, tedy zhoubné bujení, ohrožuje dospělé, seniory, ale i mladistvé a malé děti. Jenže, co se týká...
více...

Jak se vyrovnat se smrtí blízké osoby?

V průběhu našeho života se musíme vyrovnávat s mnoha životními ztrátami. Zvláštní kapitolu tvoří vztahové...
více...

Stres odbourává pohyb a horká koupel

Každý z nás je občas vystaven velkému stresu. Že nám to škodí, to víme. Takový je prostě dnešní život....
více...

Jak se zbavit negativní autosugesce, která nám ničí život?

Určitá míra sebekritiky je v pořádku. Pomáhá nám být v kontaktu s realitou a nutí nás být lepšími. Je...
více...

Chorobné shromažďování věcí je nemoc, která vyžaduje odbornou léčbu

Chorobné hromadění věcí je přetrvávající potíž zbavovat se nebo loučit se s různými věcmi, bez ohledu...
více...

Máte den, kdy se vám vůbec nedaří? Změňte své myšlení!

Občas se nám stává, že čehokoliv se dotkneme, změní se na nezdar. Nemusí být ani třináctého, ale všechno,...
více...