Léčba nemocí autonomního nervového systému detoxikací

Špatná funkce autonomního nervového systému bývá příčinou mnoha onemocnění, se kterými si lékaři často nevědí rady. Důvodem je i to, že současná medicína obtížně tato postižení diagnostikuje.

nemoci a léčba, autonomní nervový systém, detoxikace

Problém autonomního nervového systému spočívá v tom,

že prakticky neexistují žádné dostupné vyšetřovací diagnostické metody, které by jeho činnost mapovaly. Navíc je známých jen velmi málo chemických preparátů, které by byly specializované na léčbu poruch tohoto systému. Lékaři se tedy všeobecně soustředí na to, aby byl vyloučen původ různých subjektivních potíž v poruše konkrétních orgánu a aby bylo odlišeno, které problémy jsou původu nervového. Jakmile si je lékař jistý, že se v daném případě nejedná o onemocnění některých tělesných orgánů, pocity pacienta většinou bagatelizuje. To často vyvolává u pacientů znechucení a nabytí dojmu, že se jejich subjektivními pocity nikdo nezabýval.

Někdy se stává, že se lékař zmýlil,

označil původ potíží jako nervový, ovšem nakonec se ukáže, že tomu tak nebylo. Takovým způsobem vznikají často historky o neschopných lékařích. Jako příklad posluží tristní zážitek jednoho pacienta. Bodání, píchání, palpitace a nepříjemné svírání u srdce, kterým trpěl, bylo opakovaně diagnostikováno jako neuróza a přepracovanost. Jednoho dne však tento muž zemřel na náhlý infarkt, přestože mu nebylo ještě 50 let. Rodina celá desetiletí vyprávěla o velkém pochybení lékařů.

Autonomní nervový systém

se projevuje jako tisícihlavá hydra. Pro úplnost dodáváme, že hydra je slovo řeckého původu a znamená vodního hada či saň, která je charakteristická dorůstáním useknuté hlavy. Jde tudíž o zvíře nezničitelné. Autonomní nervový systém dokáže napodobit jakýkoli pocit a cokoli imitovat. Pokud je jeden symptom vyřešen, okamžitě se objeví nový, zdánlivě s tím prvním nesouvisející ani charakterem ani lokalizací. Je třeba si uvědomit, že autonomní nervový systém prostupuje každou buňku našeho těla a neexistuje žádný orgán ani tkáň, které by jím nebyly ovládány. Jde o systém, který je společný celé živočišné říši, neboť organismus mnohých živočichů je řízen právě jím.

Autonomní nervový systém se ovšem nachází i v rostlinách,

kde řídí pochody probíhající ve vegetačním období. Proto se často tento systém nazývá vegetativní nervový systém, od latinského slova vegetus (hbitý, živý, svěží, čerstvý). Většina lidí nemá o existenci tohoto nervového systému ani tušení, a tudíž se jim špatně vysvětluje původ jejich potíž. Autonomní nervový systém řídí nejen pochody ve všech orgánech od srdeční akce po trávicí procesy, vylučování enzymů a kyselin, průchodnost dýchacích cest, rytmus dechu, průchodnost periferních tepen a stovky dalších dění, ale ovlivňuje také například hlad, sexualitu, žízeň, denní a noční rytmus, teplotu, krevní tlak a další. Jde tedy o nesmírně rozsáhlý a důležitý nervový systém. Zásadní roli hrají především jeho dvě hlavní části - centrální a periferní. Nervový kmen, který je umístěn u páteře jako jakýsi uzlovitý provazec, je napojen na míchu, a to mezi každým obratlem. Míchou je pak propojen tento systém do prodloužené míchy, mozkového kmenu a nakonec i do hypothalamu, odkud vedou cesty do lymbického systému. Ten je propojen do mozkové kůry a rozhoduje o emocích.

Autonomní nervový systém nejen naprosto autonomně,

tedy bez naší vůle - rozhoduje o tom, co se v našem organismu děje, ale zároveň modeluje lidské emoce a mnoho dalších aktivit lidského mozku. Tím je ovšem dána jeho značná poruchovost. V centrálním nervovém systému je řízení například krevního tlaku a dýchací rytmus (z prodloužené míchy) nebo polykání. Z hypothalamu je ovládán pocit hladu, pocit žízně, částečně je řízen i metabolismus, a to ze zadního laloku hypofýzy. Pro naši praxi je důležité, že tento nervový systém řídí funkci slzných žláz, činnost štítné žlázy, činnost epifýzy nebo-li šišinky, produkci cholesterolu v játrech, pohyby střevního traktu, vyprazdňování močového měchýře atd.

Základní funkce autonomního nervového systému jsou rozděleny na část tlumivou a část vzrušivou - excitační

Většinu funkcí tohoto typu zastává oddíl zvaný sympaticus. Je možné říci, že organismus je v podstatě řízení a vyrovnávání rovnováhy mezi těmito systémy, tedy mezi vzrušivou a útlumovou funkcí autonomního nervového systému. Přenášení vzruchu v autonomním nervovém systému se děje především prostřednictvím dvou mediátorů - přenášečů, a to acetylcholinu a noradrenalinu. Jde o látky, kterými je nervový systém napojen na nadledvinky, které se považují za nervový útvar produkující různé látky a hormony.

Pro detoxikační praxi je důležité,

že autonomní nervový systém je velmi citlivý na toxiny všech druhů, Především na neuroinfekce typu borrella, tetanu a dalších. Lze také pozorovat velkou citlivost na přítomnost vodivých kovů, na mikrobiální i metabolické toxiny. Jeho činnost však podléhá lymbickému systému, a tudíž je velice ovlivnitelný i emocemi.

Z uvedeného můžete usoudit, že prakticky není možné vytvořit kompletní preparát,

který by dokonale řešil detoxikaci autonomního nervového systému. Tento systém budeme tedy ovlivňovat prakticky všemi detoxikačními preparáty nebo snížení toxické zátěže se vždy pozitivně promítne do funkce autonomního nervového systému. Z praktického hlediska je zajímavé, že žaludek, hojně opletený autonomními nervovými vlákny, je prakticky zásadním způsobem ovlivňován autonomním nervovým systémem, tudíž většina problémů se žaludkem se týká vlastně problémů tohoto nervového systému. Toto rovněž platí u problémů se žlučníkem či tlustým střevem. Kvalita autonomního nervového systému je nesmírně důležitá. Lidé s velmi stabilním a funkčně plnohodnotným nervovým systémem se cítí subjektivně dobře a jejich organismus se dobře přizpůsobí jakýmkoli podmínkám.

Naopak lidé, kteří mají labilní a na toxiny velmi citlivý vegetativní nervový systém,

se cítí často velice špatně. Mají většinou mnoho problémů - špatně se přizpůsobují změnám teploty, bývá jim velmi horko nebo pociťují trvalý chlad, mívají problémy se žaludkem, žlučníkem, střevem, močovým měchýřem, s funkcí slinivky břišní a sexuálními funkcemi, s chladnými končetinami apod. Autonomní nervový systém ovládá i potní a mazové žlázy, a tak za problémy s nadměrným pocením i s poruchami funkce mazových žláz je třeba hledat autonomní nervový systém. Je nutné naučit se důkladně diagnostikovat zatížení autonomního nervového systému a cíleně jej detoxikovat. Stabilizaci autonomního nervového systému napomáhají třeba i dechová cvičení, pozitivně působí sport nebo sauna.

V některých částech těla, kde je autonomní nervový systém nakoupen,

​​vznikají často problémy, které jsou diagnostickým oříškem i pro velmi zkušené lékaře. Takovou problematickou oblastí je tzv. atlantooxcipitální skloubení. Jedná se o místo, kde je lebka nasazena na poslední dva obratle krční páteře - atlas a čepovec. Zde je velké nakoupení uzlin autonomního nervového systému, jejichž větve vedou do oka, ucha, ale například i k srdci, cévám vedoucí do hlavy a k dalším orgánům. Porucha atlantooxcipitálního skloubení a dráždění těchto autonomních nervových center způsobují výrazné, obtížně diagnostikovatelné problémy. Zde může pomoci pouze detoxikace, tedy zbavení se ložisek a kovů, a uklidnění celého systému. Stejně výrazné nakoupení je i v uzlinách krční oblasti. Nejznámější je uzlina nejníže položená, nazývaná ganglie stellatum (hvězdicovitá uzlina), která ovládá velmi rozsáhlou oblast srdce, zažívání, dýchání i cév.

Samostatnou kapitolou je pak autonomní nervový systém srdce,

pohanění sinoatriálními a atrioventrikulárními uzlíky. Srdce je však mimo tento zcela samostatný autonomní nervový systém napojen ještě na řadu autonomních vláken z jiných oblastí - z oblasti krční páteře nebo z oblasti nervových uzlů jiných částí organismu. Z toho vyplývá například velký vliv emocionálních procesů na srdce. Jedno z nejznámějších pletení je tzv. plexus coeliacus (solární pleteň), ovládající velkou část horní poloviny břišních orgánu. Je nesmírně důležité olišit potíže, které jsou způsobeny disbalancí tohoto systému. 

comments powered by Disqus


Podobné články


Únava jako příznak rakoviny se u mladých lidí často podceňuje

Rakovina, tedy zhoubné bujení, ohrožuje dospělé, seniory, ale i mladistvé a malé děti. Jenže, co se týká...
více...

Zákeřný RS virus ohrožuje malé děti

Stále častěji vídáme, že chodí do škol a školek lehce i hůře nachlazené děti. Rodiče se bojí o pracovní...
více...

Probiotika nejsou všemocná, ale neuškodí

Probiotika nejsou nijak levná záležitost. A přestože nejsou zařazena mezi léčiva, těší se velké oblibě. Často...
více...

Nachlazení v těhotenství a jeho přírodní léčba

Sychravé a chladné měsíce přinášejí řadu onemocnění z nachlazení. A ty se nevyhýbají ani budoucím...
více...

Chronická únava a syndrom dráždivého střeva spolu souvisí

Chronická únava a s ní spojená nespavost? Příčina může být ve střevech, kde se vyskytuje jiná mikroflóra,...
více...

Cukrovka a její nebezpečné komplikace

Komplikace cukrovky, které řadíme mezi akutní, jsou způsobeny zvýšenou (hyperglykémií) nebo nedostatečnou...
více...

Jak se pozná deprese a dá se potlačit silnou vůlí?

Když mluvíme o depresi, pak bychom měli na začátku říci, že deprese se v populaci objevuje poměrně často....
více...

Prevence vzniku nádoru tlustého střeva

Rakovina tlustého střeva a konečníku je nejvýznamnější typ nádorů trávicího ústrojí a také jeden...
více...

Chorobné shromažďování věcí je nemoc, která vyžaduje odbornou léčbu

Chorobné hromadění věcí je přetrvávající potíž zbavovat se nebo loučit se s různými věcmi, bez ohledu...
více...

Poporodní deprese ohrožuje nejvíce mladé matky

Poporodní deprese je psychické onemocnění, které mohou některé ženy zažívat po porodu. Tento druh deprese bývá...
více...