Jaké jsou druhy cibule?

Cibule je oblíbená pro svou chuť a vůni. Kromě klasické cibule kuchyňské můžeme pěstovat i další čtyři druhy. Víte však jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Příbuzné druhy

O cibuli kuchyňské jsme psali v minulém čísle, proto pozornost budeme věnovat jejím příbuzným druhem. Přestože se nepěstují v takovém velkém množství, kulináři a milovníci dobrého jídla si je nemohou vynachválit. Přinášejí s sebou pestrost a různorodost chutí, přitom pěstování je často méně náročné, než si myslíme.

Šalotka

Na pěstování je méně náročná, má výborné chuťové a nutriční vlastnosti, dobře se skladuje. Tvoří trsy cibulí na společném podpučí, má nižší a slabší vzrůst, čímž se liší od cibule kuchyňské. Duté, sídelní listy připomínají spíše listy pažitky. Zakořeňuje velmi mělce. Počet dceřiných cibulí, které se v průběhu vegetace vytvoří z mateřské cibule, bývá různý, pohybuje se od 5 do 15 kusů. Zbarvení vnějších slupce bývá také rozmanité a závisí na odrůdě Proměnlivý je i tvar cibulí a rozdíl je také v chuti. Rostliny s jemnými listy mají většinou protáhlý vřetenovitý tvar, s hrubší natí jsou spíše kulaté až zploštělé. Má menší nároky na pěstování jako cibule kuchyňská. Daří se jí i ve vyšších, pro cibuli už netradičních oblastech. Nejvhodnější jsou středně humózní, výhřevné půdy, méně příznivé jsou půdy zamokřené a studené. Může se pěstovat z jarní výsadby nebo ji vysazujeme na podzim, a to začátkem října. Sadbu má mít střední velikost - 2 až 3 cm, vysazujeme jej do sponu 25 až 30 x 10 cm a do hloubky 5 až 7 cm. Šalotku můžeme výhodně pěstovat i jako zelenačku, která se sklízí o 10 až 17 dní dříve, než mladá cibule kuchyňská. Vhodná je i na rychlení natě. Vysazovat ji lze i v nevytápěných sklenících nebo pod fóliové kryty.

Cibule zimní

Patří mezi vytrvalé cibule, neboť snáší mrazy až - 20 ° C. Úspěšně ji můžeme pěstovat i ve vyšších polohách. Vytváří mohutné, trsy s drobnějšími, protaženými, zboku zploštělým cibulemi. Brzy na jaře z nich vyrůstají válcovité, duté listy až do výšky 40 až 50 cm. Pěstujeme ji na nať s jemnou chutí, bohatou na vitamíny, kterou postupně seřezáváme během celé vegetace, nebo pro mladé cibulky s natí. Rozmnožujeme ji semenem nebo dělením starších trsů. V našich podmínkách je vhodnější pěstování ze semene, pouze pokud ji pěstujeme v malém množství, můžeme využít dělení trsů. Jelikož se pěstuje na jednom stanovišti 10 až 15 let, důležité je, aby byl záhon důkladně odplevelený, hlavně od pýru, a zásobený dostatkem potřebných živin. Kromě jarního setí v březnu až v dubnu je vhodná i letní setba v polovině srpna nebo podzimní v říjnu. Vyséváme do řádků vzdálených 30 až 40 cm. Při letním výsevu v suchém období musíme počítat se zavlažováním. Mladé listy sklízíme na jaře, když dorostou do výšky 12 až 20 cm. Spotřebujeme je v čerstvém stavu, kdy jsou nejbohatší na vitamín C. Sběr můžeme opakovat asi po 30 až 35 dnech. Jakmile začnou vyrůstat květní stonky, hned je vylomíme. Ponecháme je jen tolik, kolik budeme potřebovat k pěstování semene. Porost cibule zimní vyžaduje pro přezimování dostatek půdní vláhy.

Perlovka

Tato lahůdková zelenina tvoří přechod mezi cibulí a pórkem. Má čárkovité, ploché úzké listy podobné pórku. Konzumní částí jsou malé bílé cibulky s jemnou sladkou chutí. Výjimka nejsou ani odrůdy červené a zlaté barvy. Pro perlovku je charakteristické, že každá cibulka tvoří jediný zásobní list, nemá slupku, a tedy nemusí se loupat. Na rozdíl od ostatních druhů cibulové zeleniny, vyhovují písečné půdy. Většina rostlin nekvete a nevytváří semeno, proto se rozmnožuje jen vegetativně malými cibulkami. Termín výsadby je od srpna do konce září. Vysazujeme ji do sponu 20 x 5 až 8 cm a do hloubky 0,5 cm. Rostliny přezimují na stanovišti a na jaře opět pokračují v růstu. Sklízíme ji v druhé polovině července až do zatahování listů. Půdu je třeba dobře vyčistit od všech cibulek, protože ty by mohly v příštím roce následující porost. Určená je k okamžité spotřebě, pro skladování je nevhodná.

Cibule patrová

Známá je i pod názvem živorodá. Tato vytrvalá cibule s trubkovitých listů se nerozmnožuje semenem, ale pacibulkami, které se tvoří v několika patrech na květních stvolech. V půdě tvoří shluky menších cibulí. Z nich vyrůstají pevné květní stonky vysoké až 70 cm, ukončené 3 až 5 pacibulky, které jsou sbírány jako lahůdková zelenina. Kromě cibulek se konzumuje nadzemní nať, čerstvé listy. Rostlina snáší i kyselejší půdy. Pěstuje se na záhonech v řadách vzdálených 1 m a v řádku 25 až 30 cm.

comments powered by Disqus


Podobné články


Jak pěstovat klikvu?

Klikva je téměř neznámý druh ovoce. Ve své domovině, v Severní Americe, je však mimořádně...
více...

Jaké vybrat top švestky do zahrady?

Všech deset švestek má v názvu slovo "top". Je to totiž výběr toho nejlepšího, co z množství křížení...
více...

Jaké vybrat brusinky do zahrady?

Pěstování brusinek je u nás teprve na začátku. Přesto máme v současnosti k dispozici již několik odrůd...
více...

Jak si vybrat broskve?

Broskve jsou krátkodobé ovocné dřeviny, jejichž věk závisí zejména na podnoži. I proto se několik staré...
více...

Jak si vybrat meruňky?

Meruňky patří svými vynikajícími chuťovými vlastnostmi mezi nejoblíbenější ovoce. Významné jsou i obsahem...
více...

Proč nesmí chybět rybíz a angrešt v zahrádkách?

Tyto bobuloviny nechybí asi ani v jedné zahrádce. Oblíbené jsou pro svou nenáročnost na pěstitelské podmínky...
více...

Jak pěstovat maliny a ostružiny?

Maliny, v posledním období i ostružiny, jsou oblíbené ovoce pro svou vynikající chuť a různé způsoby...
více...

Kdy je správny čas sklidit ovoce?

Určitě si tuto otázku kladete vždy, když přijdete ke stromu v zahrádce a zkoumáte, ať už ovoce můžete...
více...

Podzim a výsadba na zahradě

Podzim je ideální dobou pro výsadbu některých rostlin. Ale pokud jste to letos nestihli, máte alepoň dlouhý čas...
více...

Beruška asijská nesnáší vůni ořechů

Na podzim, když už si pomalu odvykáme od komárů a dalšího bodavého hmyzu je zde další problém. A sice invaze...
více...