a stále více rodičů, zejména těch odpovědnějších, nad koupí chodítka ani neuvažuje. I velká část pediatrů v současnosti zastává názor, že dlouhodobé užívání této dětské "pomůcky" je pro dětičky nevhodné. Je k tomu hned několik důvodů.
které může zapříčinit pozdější deformace v období dospívání. Děťátko, které ještě neumí samo chodit nebo dokonce ani stát, není připraveno na chůzi. Všechno má svůj čas a každý organismus je jiný. Zastávat názor, že děťátko se naučí rychleji chodit pokud ho budeme dávat do chodítka, je velmi mylný. Tehdy, když je děťátko na chůzi připraveno, začne se samo na nožičky stavět. Je velmi důležité být mu v tomto období oporou a pomoci mu při takovém důležitém mezníku v jeho vývoji.
je chůze po špičkách. Už na první pohled se dá rozpoznat dítě, které se učilo chodit v chodítku. Ty se totiž během pohybu v "pavouku" odrážejí špičkami a je pak velmi těžké je tohoto návyku zbavit. Správná chůze spočívá v používání celého chodidla a to tak, že nejdříve je třeba použít patu, pak postupně natáhnout celé chodidlo až k bříškům a nakonec se odrazit od prstů. Ne opačně, od prstů směrem k patě.
ale co je mnohem horší, vystavujeme ho mnohým rizikům spojeným s případnými úrazy. Jelikož chodítko je "pomůcka" na kolečkách, ne zřídka se stává, že se dítě při zachycení převrátí. Kolečko často zůstane zachyceno například o práh dveří a pak už stačí jen málo, aby děťátko převrátilo chodítko na sebe.Takové úrazy mohou mít velmi vážné následky, protože si dítě ve většinou poraní hlavičku. Je proto nesmírně důležité, pokud se již rozhodnete své dítě dávat do chodítka, abyste celý ten čas byli při něm.
než kterákoli jiná dětská pomůcka. Základním požadavkem normy je, aby se v průběhu výroby testovala stabilita dětských chodítek a aby se již při výrobě dbalo na snížení rizika poranění. Přestože nejlepší ochranou pro dítě je dohled rodičů nebo dospělých osob, dodatečná bezpečnostní opatření při výrobě produktů pro děti jsou také velmi důležitá Toto opatření není samozřejmě možné chápat jako dobrozdání používání dětských chodítek. Rodiče sice mohou nabýt pocit větší jistoty o její bezpečnosti, avšak je nutné pochopit, že nejde o prostředek, pomocí kterého by se děti měly učit chodit. Norma rovněž stanoví, že chodítka nejsou určena pro děti, které nejsou schopny samostatně se posadit. Ne sedět, ale posadit se, což bývá zpravidla ještě později. Dítě se postaví na nohy, když bude cítit potřebu a bude schopné to i udělat. Samozřejmě, je třeba ho nechat, aby se postavilo tehdy, když se mu zachce a když po tom zatouží.
Pozitivem však je, že stále více lékařů považuje používání chodítka za nevhodné až nebezpečné. V konečném důsledku je však všechno na nás, na rodičích. My neseme za naše děti odpovědnost a měli bychom se snažit poskytnout jim jen to nejlepší. Věnujme dětem svůj čas, je to to nejmenší, co pro ně můžeme vykonat.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.